Když se řeknou "zarděnky", většina z nás si vybaví dětskou nemoc s růžovou vyrážkou, která se dříve šířila jako lavina ve školkách a školách. Díky plošnému očkování se v České republice staly zarděnky poměrně vzácným jevem. Přesto však nezmizely úplně. A co je důležité si uvědomit: byť si je spojujeme s dětstvím, zarděnky se mohou objevit i u dospělých, a v takovém případě mívají často závažnější průběh. Proč je tato, kdysi tak běžná, nemoc stále hrozbou, zejména pro dospělé, a jak se proti ní efektivně bránit?
Zarděnky, latinsky rubeola, jsou akutní virové onemocnění vyvolané virem zarděnek, známým též jako Rubeola virus. Patří do skupiny takzvaných exantémových virů, které způsobují vyrážková onemocnění. Ačkoliv se v dnešní době setkáváme s ojedinělými případy, je důležité si pamatovat, že zarděnky jsou vysoce nakažlivé.
Hlavním zdrojem nákazy je nemocný člověk, a to i v případě, že nemá žádné viditelné příznaky. Virus se primárně šíří kapénkovou cestou - stačí si představit kašel nebo kýchnutí v těsné blízkosti. Vstupní branou je obvykle sliznice dýchacích cest. Mnohem nebezpečnější je však jiná forma přenosu: z nakažené matky na dítě skrze placentu během těhotenství. Právě tento vertikální přenos představuje největší riziko, o kterém si povíme více později.
Inkubační doba zarděnek se pohybuje mezi 12 a 23 dny, tedy zhruba 2 až 3 týdny. To znamená, že od okamžiku nákazy do objevení prvních příznaků může uběhnout poměrně dlouhá doba, během níž už může být nakažený člověk infekční pro své okolí, aniž by o tom věděl.
Charakteristickým příznakem zarděnek je drobně skvrnitá, narůžovělá vyrážka. Typicky se objevuje nejprve na obličeji a za ušima, odkud se šíří na trup. Na končetinách bývá méně výrazná a objevuje se později. Zajímavostí je, že drobné skvrnky se mohou objevit i na sliznici patra.
Kromě vyrážky jsou dalším typickým znakem zduřelé a často bolestivé mízní uzliny, zejména na krku (krční, týlní) a za ušima. U dospělých bývají tyto uzliny obzvláště citlivé na pohmat. Průběh onemocnění doprovází obvykle mírně zvýšená teplota, která jen zřídka přesahuje 38,5 °C.
Zatímco u dětí mívají zarděnky většinou mírný a nekomplikovaný průběh (někdy dokonce proběhnou zcela bez příznaků, tzv. asymptomaticky), u dospělých tomu tak být nemusí. Dospělí pacienti se častěji potýkají s nepříjemnými doprovodnými symptomy, jako jsou:
Celkově je sice průběh zarděnek mírnější než u spalniček, ale komplikace, ač vzácné, jsou u dospělých výraznější.
Největší strašák, který je se zarděnkami spojen, tkví v jejich schopnosti poškodit vyvíjející se plod v těhotenství. Pokud se těhotná žena nakazí zarděnkami, zejména v prvním trimestru, představuje to obrovské riziko pro nenarozené dítě. Čím dříve v průběhu těhotenství k nákaze dojde, tím je nebezpečí pro plod vyšší.
Vrozený syndrom zarděnek (VZS) může způsobit řadu závažných vývojových vad, které se označují jako Greigova triáda: vrozená hluchota, šedý zákal (katarakta) a srdeční vady. K tomu se mohou přidat i další problémy, jako je mentální retardace, jaterní a slezinné poškození, poruchy krvetvorby a další neurologické potíže.
Tyto vady mohou být tak těžké, že vedou až k předčasnému porodu nebo úmrtí plodu. V některých případech se na vady způsobené VZS přijde až dlouho po porodu. Proto je klíčové, aby těhotné ženy s podezřením na zarděnky okamžitě vyhledaly lékaře. Stejně tak by se lidé s diagnostikovanými zarděnkami měli důsledně vyhýbat kontaktu s těhotnými ženami.
Specifická léčba proti viru zarděnek bohužel neexistuje. Terapie se zaměřuje pouze na zmírnění příznaků. To znamená srážení horečky antipyretiky a případně péči o svědivou vyrážku. Důležitá je izolace nemocného od zdravé populace, ačkoli nakažlivost zarděnek je nižší než u spalniček.
Nejlepší a nejdůležitější obranou proti zarděnkám je očkování. V České republice je očkování proti zarděnkám součástí povinného očkovacího kalendáře a podává se živou, kombinovanou vakcínou MMR (spalničky, zarděnky, příušnice). První dávka se obvykle aplikuje po 15. měsíci života dítěte, druhá dávka pak mezi 5. a 6. rokem.
Imunita získaná očkováním je dlouhodobá, s největší pravděpodobností celoživotní. Právě díky tomuto plošnému očkování se podařilo v České republice výskyt zarděnek výrazně snížit na pouhé ojedinělé případy. V některých rozvinutých zemích, kde bylo plošné očkování zavedeno důsledně, se dokonce podařilo virus zarděnek prakticky vymýtit ze společnosti.
Pro dospělou populaci, která v dětství očkování podstoupila, zarděnky obvykle nepředstavují zásadní riziko. Existují však skupiny, pro které je přeočkování nebo ověření imunity obzvláště důležité:
Pamatujte, že proočkovanost populace vytváří tzv. kolektivní imunitu, která chrání i ty, kteří nemohou být očkováni (např. z důvodu věku, zdravotního stavu nebo oslabené imunity). Každý zodpovědný přístup k očkování přispívá k celkovému zdraví společnosti.
Zarděnky u dospělých jsou sice vzácné, ale mohou mít nepříjemný, a v případě těhotných žen až tragický průběh. Důkladná informovanost o této nemoci, jejích příznacích a především o možnostech prevence, je naprosto zásadní. Ať už jste rodič, který zvažuje očkování svých dětí, nebo dospělý, který si není jistý svým imunitním stavem, nepodceňujte sílu prevence. Včasné očkování je nejen ochranou pro jednotlivce, ale i důležitým pilířem kolektivního zdraví.