U děravého hrnce

U děravého hrnce: Když školní snaha připomíná marnost

Znáte ten pocit, když se snažíte naplnit hrnec, který má dno plné děr? Přesně takhle někdy vypadá snaha o zlepšení školního prospěchu. Můžete se snažit sebevíc, ale jakmile se zdá, že se něco naučili, už je to pryč. Ztraceno v propadlišti zapomnění.

Když rodiče nemohou, nastupuje... náhradní babička?

Vzpomínám si na dobu, kdy jsem se na dva roky stala takovou náhradní matkou - spíše babičkou - pro dva puberťáky. Rodiče v cizině, já s nimi 200 kilometrů od domova. A co myslíte, že mě na třídních schůzkách čekalo? Samé špatné zprávy. Dlouholeté čtverky a dokonce jeden reparát. No, řekla jsem si, do toho se pustím!

Reparát z chemie jsme zvládli na jedničku, ale pak to začalo. Rodiče samozřejmě očekávali zázraky i v dalších předmětech. Jenže v češtině a matematice byly mezery obrovské. A navíc, kluci měli spoustu kamarádů, kteří jim zrovna k učení nepomáhali. Co teď? Zakázat jim styk s nimi? To by asi nefungovalo. A tak jsem žila v domě plném omladiny, uprostřed jejich pubertálních problémů, a snažila se jim nalít něco do hlavy. Ale připadalo mi to jako nalévání vody do děravého hrnce.

Proč to nejde? Negativní postoj je zabiják!

Mladší holka aspoň zvládala aktuální látku, ale starší kluk se s matematikou trápil tak, že ji úplně zavrhl. Říkal, že se ji nikdy nenaučí. Snažila jsem se jim vysvětlit, že to, co se učí, není jen hromada nesmyslů, ale informace o světě, který je obklopuje. Že to má praktické využití. Ale co si o tom mysleli, jsem nemohla poznat. Jen seděli a poslouchali.

Po roce marného boje mě konečně napadlo to, co už dávno mělo: počítač! Než jsme sehnali starší PC a dobré výukové programy, uběhlo skoro celé pololetí. Ale když to konečně začalo fungovat, byl to konec dřiny! Hory učebnic zmizely ve skříni a místo hodin u kuchyňského stolu se konala pravidelná posezení u PC.

Zázrak jménem výukový program

V češtině stačilo pár čtvrthodinek týdně a za čtvrt roku se dlouholetá čtverka změnila na dvojku! Starší kluk, který končil základku s pětkou z matematiky, se konečně začal učit. Programy mu totiž umožnily zopakovat látku od třetí třídy velmi rychle. Hodinu denně jsme pracovali a počítač postupně odboural jeho argumenty typu: "To nezvládnu, to nikdy nepochopím." Program mu totiž jasně ukázal, že to není pravda.

Jak to ten program dokázal? U každého příkladu dal dvě šance. Po první chybě napověděl, po druhé ukázal podrobné řešení. A co se stalo? Přijímačky zvládl bez stresu, obě na trojky!

A co dál? Škola v domě zdarma!

Výsledky předčily i má nejsmělejší očekávání, a tak jsem se rozhodla ověřit si, jestli to funguje i u jiných dětí. A tak se mi s prvními úspěchy začala okolo PC veterána tvořit naprosto dobrovolná škola v domě. Byla zdarma, protože to byli junioři a děti, které PC přitahovalo jako magnet. Oni sami chtěli lepší výsledky a jejich rodiče o tom většinou ani nevěděli.

Představte si tu radost, když jeden ze sedmnáctiletých kluků přinesl první jedničku z diktátu! Experiment skončil s koncem školního roku a mým stěhováním, ale i s dětmi sousedů se známky zlepšovaly. A hlavně - s odstupem času se k horším známkám nevracely!

Klíč k úspěchu? Hra a víra ve vlastní schopnosti

Proč to funguje? U malých dětí vnímají výuku jako hru. U starších je důležité, že vidí, jak se jejich výkony zlepšují. A s tím roste i víra ve vlastní schopnosti.

Snažila jsem se rodiče přesvědčit o smysluplnosti výukových programů. Učitelé to pochopili hned, ale rodiče byli skeptičtí. Nakonec jsem s osvědčenými programy prošla okolo stovky škol a na mnoha z nich se ujaly. Dnes je situace o něco lepší, ale počítačů ve školách stále není dostatek. U některých rodičů jsem se setkala s názorem, že výukové programy zkoušeli a k ničemu to nebylo. Možná to vzdali příliš brzy.

Rady na závěr: Jak na to, aby to fungovalo?

Začátky s výukovými programy nemusí být jednoduché, obzvláště u dětí, u kterých už trojky a čtverky zdomácněly. Je potřeba přesvědčit dítě, že má lepší možnosti, než si myslí. A jak na to?

Proč výukové programy fungují?

A jak to dopadlo s mými svěřenci? Maturovat budou, protože ze čtverek jsou už dávno dvojky i jedničky. A to je důkaz, že i "děravý hrnec" se dá naplnit. Jen to chce správný přístup a ty správné nástroje.